Články

Anfield Road, legendární fotbalový stadion FC Liverpool pro 45000 diváků. Právě tento fotbalový svatostánek jsme se rozhodli navštívit v únoru 2011 na utkání Evropské fotbalové ligy FC Liverpool – AC Sparta Praha. Po zjištění ceny zájezdu organizovaného pražskou Spartou, jsme se rozhodli vyjet do Liverpoolu na vlastní pěst a zpestřit si to i malým výletem po Anglii.

Ve středu odpoledne jsme nasedli na palubu Airbusu 319 společnosti Easyjet a odlétli na letiště Londýn Stansted. Na Stanstedu jsem byl poprvé, překvapilo mě, že po výstupu z letadla musíte nejdříve na stanici letištního vláčku (shuttle) a ten vás odveze do odbavovacího terminálu.

Zde jsme si hodlali půjčit vůz typu Vauxhall Astra a odjet směrem do Birminghamu, kde jsme měli rezervovaný pokoj v hotelu Ibis. Najednou se nás pracovník půjčovny Europcar zeptal zda nechceme upgrade na Mercedes C Klasse. Usmáli jsme se jeho „vtipu“ , ale on stále mlel o Mercedesu. Nakonec nám na půjčení Mercedesu udělal takovou cenovou nabídku, že nešlo odmítnout.

Nutno říct, že nikdo z nás Mercedes ještě předtím neřídil, takže jsme byli nadšeni, kolik elektronických vymožeností auto mělo. Špičková GPS navigace byla to nejmenší. Do Londýna jsme nezajížděli a vyrazili přímo do Birminghamu. Na dálnici panoval vcelku hustý provoz, jezdí tam strašné množství kamionů, zhruba dvakrát tolik co u nás. Za tmy jsme dorazili do Birminghamu do hotelu Ibis. Hotel se nacházel v okrajové, nepříliš atraktivní čtvrti, ale na jedno přespání do stačilo.    

Po ubytování v jednoduchém, ale účelně zařízeném pokoji jsme vyrazili na večeři a na pivo. Ale ouha, zrovna v ten den měli angličané strašnou chuť muzicírovat. V každé hospodě nebo baru někdo vyhrával, tudíž jsme po chvíli rezignovali. Zapadli jsme do nějakého baru, kde do mikrofonu kvílel jakýsi černoch táhlé blues. Bohužel už nevařili, takže pár piv (hlad je přeci převlečená žízeň) a na hotel spát. Ráno ultra mega tukovo-kalorická snídaně u McDonalds a vzhůru do Liverpoolu. Počasí nám přálo, bylo krásně, teplota asi 12 stupňů. Kolem jedenácté jsme již byli na místě. Já zatoužil vidět ulici Abbey Road, kde bylo nahrávací studio The Beatles.

V Abbey Road ovšem již dnes na nic zvláštního nenarazíte, normální předměstská ulice.. Zaparkovali jsme „medvěda“ poblíž centra a pěšky se vydali na prohlídku města. Liverpool mě velmi příjemně překvapil. Čekal jsem šedivé industriální město, ale opak je pravdou. Cestou městem jsme potkávali hloučky sparťanských fanoušků v různém stádiu opilosti. Dorazili jsme do historického přístavu, kde je velmi příjemný bulvár. Nacházela se zde i velmi příjemná hospůdka v budově bývalé přístavní celnice.

Sedli jsme si na zahrádku na sluníčko a kohopak nevidíme u vedlejšího stolu? „Kulinářský mág TV Nova“ - Jirka Babica ve sparťanském dresu. Byl již poněkud společensky unaven a pořvával na okolojdoucí sparťanské fanoušky – „pojďte sem klucí, tady točej Staropramen“. My jsme na sobě neměli nic z čeho by mohl usoudit, že jsme také sparťané, tak si nás nevšímal.

Poté jsme se přesunuli zpět k autu a jeli ho přeparkovat blíže ke stadionu. Zaparkovali jsme na parkovišti konkurenčního fotbalového týmu FC Everton, který je od Anfield Road vzdálen asi 10 minut chůze parkem. Kamarád opatřil, již předem, pokoutně lístky na hlavní tribunu od nějakých místních fans přes internet. Jedinou drobnější chybičkou bylo, že byly na jména Cooney a McKenna, takže kdyby nás chtěli při vstupu legitimovat, nastaly by potíže. Při vstupu ale naštěstí žádné doklady nepožadovali a tak jsem jako Cooney vstoupil do útrob stadionu.

Samotný zápas byl úžasný zážitek, Sparta sice prohrála, ale atmosféra byla úchvatná. Po zápase jsme se přesunuli na Everton pro auto a vydali se nocí na londýnské letiště Gatwick odkud v ráno v 07,00 odlétal náš spoj do Prahy. Na letiště jsme přijeli někdy okolo třetí ráno, vrátili auto a šli si trochu schrupnout na lavičky do terminálu. Gatwick zrovna prochází rekonstrukcí kvůli olympiádě v roce 2012, takže v terminálu panovali poněkud stísněné podmínky.

Naneštěstí zrovna tu noc testovali i požární hlášení, takže během následujících 2 hodin se každých 15 minut rozeznělo zvonění následované vysvětlovacím hlášením, že se jedná o test. Moc jsme se tedy nevyspali. Budíček jsme dali na 05,30 a vydali se na bezpečnostní kontrolu a odbavení. V 07,00 opět na palubu Airbusu 319 Easyjetu a za ranního rozbřesku jsme vzlétli zpět do Prahy.  

Malý přehled cen

Hotel Ibis - dvojlůžkový pokoj	40 liber
2 letenky Praha-Londýn-Praha	188 liber
Vypůjčení auta na 2 dny	112 liber
Benzín	72 liber
Lístky na fotbal	48 liber

You have no rights to post comments