Facebook

Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Letošní první víkend v červenci patřil jako obvykle několikadennímu kolovému výletu. Tentokrát jsme poprvé v historii projeli třemi kraji (Plzeňským, Karlovarským a Ústeckým), najeli nejvyšší počet kilometrů a do cíle dojelo nejméně účastníků. Vyjeli jsme v pátek ráno rychlíkem Českých Drah směřujícím z pražského hlavního nádraží na plzeňské hlavní nádraží. Na plzeňském nádraží se kupodivu smějí přecházet koleje. Chodce, pobíhající mezi lokomotivami, korigují dva zaměstnanci nádraží s červenými praporky. Vymotat se z města Plzně nám netrvalo dlouho, projeli jsme kolem pivovaru a pak cyklostezkou kolem řek Radbuza a Berounka až jsme přijeli k rybníku Bolevec.

Odtud jsme si to namířili do kopce směrem Zruč, Česká Bříza až do Hromnice, kde jsme zastavili u Hromnického jezírka. Překonali jsme několik kopců a pokračovali do Plasů, poslední úsek vedl terénní cestou v údolí řeky Střely. 

 

Hromnické jezírko

Jedná se o zatopený břidlicový důl. Voda jezírka je slabý roztok kyseliny sírové má nízké pH a je mimo řas absolutně bez života. Má také načervenalou barvu díky obsahu železa. První zprávy o těžbě hromnického ložiska pochází z roku 1578. V 16. Až 18. Století se zde vyráběl z břidlice kamenec. Roku 1802 získal zdejší doly a chemické závody J.D. Starck a zavedl zde výrobu dýmavé kyseliny sírové, lidově zvané oleum. Břidlice se těžila štolami, ale pro její narůstající spotřebu bylo ložisko v roce 1828 otevřeno odklizem. Po odstřelu byla surovina na dně odklizu ručně drcena a odvážena na místo s nepropustným podložím, kde vršila do hald až 17 metrů vysokých. Haldy byly v různých směrech proloženy průduchy, jimiž cirkuloval vzduch a dřevěnými korýtky byla přiváděna voda, čímž se zrychlovalo zvětrávání horniny a získával se vitriový louh. Hnědý louh se sváděl dřevěnými žlaby do zastřešené dřevěné nádrže zvané štok. Odtud vedl do krytých zděných odpařovacích pánví, kde se odpařováním zahušťoval. Z těchto pánví se louh dále vedl do čistících nádrží, usazováků, kde docházelo k jeho čištění. Čirý se vypouštěl do železných varných kotlů, v nichž se zahušťoval do kašovité hmoty, která se vypouštěla nebo plechovými sběračkami vylévala na dno varny, kde tuhla v zelenožlutý vitriolový kámen. Tento se ještě v kalcinovacích pecích mírně pálil, aby se zbavil vody. Pálený kámen se vozil do mlýna, který stál na levém břehu Býkovského potoka v místě, kde se dnes říká „V Průchodu“. Vitriolový kámen rozemletý v běložlutou moučku se v kameninových nádobách „retortech“ vkládal do galejních pecí, kde se začal zahřívat. Zahříváním se u něj začaly uvolňovat husté bílé páry oxidu sírového, které se jímaly v nádobách s vodou a vznikala kyselina sírová. Ta se pak vylévala do hliněných nádob, kde se čistila. Starckovy závody byly v podstatě jedinými výrobci dýmavé kyseliny sírové a to i na evropské úrovni. Roku 1877 se však firmě Zimmer v Mannheimu podařilo zavést levnější způsob výroby kyseliny sírové. A tak od roku 1880 dochází k neustálému snižování počtu Starckových zákazníků až je v roce 1896 výroba kyselina zastavena. Po ukončení těžby se stěny i odvodňovací štola sesuly a dně odklizu vzniklo asi 15 m hluboké a 3 hektary velké jezírko, jehož voda obsahuje značné množství síranů vznikajících při zvětrávání břidlic. Díky nízkému pH a obsahu železa je mimo řas voda absolutně bez života.

(zdroj: informační cedule Plzeňského kraje)  


Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice

Klášter Plasy

V Plasech se nachází původně cisterciánský mužský klášter. Ve 12.století jej založil kníže Vladislav II, roku 1421 byl vypálen husity. Klášter byl poté dlouho opravován, na přestavbě se podílel mimo jiné i Jan Blažej Santini. Klášter byl  zrušen císařským dekretem Josefa II v roce 1785. V roce 1826 ho zakoupil kancléř Václav Lothar Metternich, jehož rodina vlastnila klášter až do konce 2.světové války, kdy byl znárodněn na základě Benešových dekretů. Za komunistů klášter vlastnilo postupně několik státních institucí, což mělo dopad na stav budov, které byly poničeny. Mobiliář byl většinou rozkraden. V roce 1995 byl klášter prohlášen národní kulturní památkou. Nyní je stále ve vlastnictví státu a postupně se opravuje. Budovy jsou přístupné veřejnosti, vstupné je 90 Kč. V areálu kláštera se nachází také pivovar, který byl kompletně zrekonstruován v roce 2013. Pivo se zde nevaří, uvnitř se konají různé výstavy. 

Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice

Z Plasů jsme vyjeli asi za 40 minut. Bylo nutno vystoupat okolo 150 výškových metrů na deseti kilometrech. Stoupání místy činilo až 12 procent, tak jsme se řádně zapotili. To jsme ještě nevěděli, že přijdou daleko horší kopce. Jeli jsme po cyklostezce 352 Baroko II přes obec Pláně do Ondřejova, kde jsme přejeli na červenou turistickou trasu, která prochází zajímavě místním zemědělským družstvem. Pak stezka pokračovala sešupem do údolí k rozcestí Frantův mlýn. Odtud se jede po žluté stezce. Nejdříve po louce a pak okolo Hrádeckého potoka, který je nutno několikrát přebrodit. Od Brda se  začne stoupat po "cyklostezce" 351 nezpevněnou lesní cestou směr Rabštejn. Nevyjel to nikdo z nás, stoupák je to vražedný, na cestě podkluzuje v záběru zadní kolo. Cestou je celkem pěkný výhled na Manětín, my ale musíme dál stoupat až do 518 metrů na Úvratce. Tam už se dá místy i jet. Z Úvratců následuje prudké klesání do údolí řeky Střely, a pak pro změnu opět stoupání k hradu Rabštejn. To už se dá jet po silnici, na což dobře přišel David, který se ale po vystoupání bohužel vydal opačným směrem na Močidlec a zabloudil, zatímco my jsme popíjeli v penzionu U Laury. Naše trojice totiž k nejmenšímu městu v Evropě s 21 obyvateli, Rabštejnu nad Střelou, zamířila nejkratší možnou cestou nahoru. A tudíž nejprudší .

Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice

Rabštejn

Hrad Rabštejn byl postaven ve 14.století Oldřichem Pluhem. Poté hrad střídal vlastníky, několikrát byl i hradem královským (za Karla IV.a Vladislava II). Později byl postupně přestavěn na zámek, z původního gotického hradu zbyly jen dvě věže. V roce 1748 koupil zámek hrabě Maxmilián Václav Lažanský. Zámek byl v majetku rodu Lažanských až do roku 1945, kdy byl znárodněn. Od sedmdesátých let dvacátého století byl využíván pro rekreační účely. Zajímavostí je, že zámek s přilehlým klášterem zakoupila koncem 90.let společnost Sazka. Tehdejší ředitel Sazky Aleš Hušák, zde hodlal vybudovat luxusní kongresové centrum. Klášter sázková firma přestavěla na hotel s restaurací, zámek je ovšem kulturní památkou. Sazka nedostala potřebná povolení k přestavbě a zámek v tichosti prodala v roce 2013 společnosti AZA-ZEL za 10 milionů korun. Budova zámku je veřejnosti nepřístupná.

Ještě zpět k penzionu U Laury. Za penzionem se ukrývá útulná krytá zahrádka. Dali jsme si výbornou žateckou jedenáctku, domácí utopence a kyselo, a završili výborným povidlovým koláčem. S tím vším jsme se vešli do stovky na osobu. Občerstveni jsme šlápli do pedálů na poslední úsek, který vedl po silnici 205 (cyklostezky Cesta z města 3 a 4) přes Močidlec a Záhořice do Žlutic. Ty jsou celé do kopce a tak jsme si je s Ivanem také vyšlápli nejkratší cestou středem města po kostkách zvaných kočičí hlavy. Jako bychom se nepoučili z Rabštejnského stoupáku.

Ve Žluticích se na horní straně Velkého náměstí nachází zámecká brána, poslední pozůstatek zde stojícího barokního zámku. Ten v roce 1761 vyhořel a zbytky byly zbourány. Bránou se nyní jde na panelákové sídliště.

Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice
 

Cyklovýlety - Plzeň - Hromnice - Rabštejn - Žlutice

Ubytování jsme měli zajištěno ve dvou bungalovech patřících k Penzionu Harmonie, cena 490,- Kč/osoba se snídaní. Původně jsme chtěli bydlet jenom v penzionu, ale ten byl plný německých důchodců. Tak nám byly, za stejnou cenu jako pokoje, nabídnuty bungalovy. Ty byly skoro nové, pohodlně zařízené, uvnitř byl dokonce i krb. Na večeři jsme si vyšli na náměstí do restaurace Nad Hradbami. Vaří tam dobře a za přijatelné ceny.

 

Délka: 70,8 km

Obtížnost: náročná, těžký terén

Trasa: 

1/ Plzeň – hlavní nádraží

2/ naučné stezky Údolím Radbuzy a Berounky

3/ Velký Bolevecký rybník – žlutá stezka

4/ Zruč-Senec, Česká Bříza, Hromnice po silnici 180

5/ Hromnické jezírko, zelená stezka

6/ Obora – lesní cesta, neznačeno

7/ Nebřeziny – u mostu doleva, zelená stezka podél Břehu řeky Střely

8/ Plasy - cyklostezka 352 Baroko

9/ Korýtka, Pláně, Ondřejov - cyklostezka 352 Baroko

10/ Mladotice rozcestí –červená trasa směr Frantův Mlýn

11/ Frantův mlýn -žlutá stezka směr Brdo

12/ Brdo - cyklotrasa 351 směr Rabštejn nad Střelou

13/ Stvolny, Močidlec, Žlutice – silnice 205