Cyklotrasy okolo Prahy - Pyšely - Sázava - Ondřejov - Praha
/ 0
- Podrobnosti
- Kategorie: Cyklovýlety
- Vytvořeno 22. 8. 2014 12:03
- Napsal Lukáš Musil
- Zobrazeno: 4262
Příjemná cesta kolem Sázavy, pouze menší kopce. Tak by se dal shrnout cyklovýlet z Pyšel do Prahy. Vyjíždíme tentokrát z pražského Hlavního nádraží směrem Benešov, vystupujeme v Pyšelích. Respektive ve Vysoké Lhotě, kde se nachází železniční stanice s názvem Pyšely. Od zastávky sjíždíme dolů z kopce k řece Sázavě a vydáváme se po červené stezce proti proudu řeky. Obavy, že to bude terénní vložka, se nenaplňují. Vede tu příjemná zpevněná cesta, z větší části asfaltová. Kolem stezky se nachází plno vodáckých kempů, ale tam ještě, vzhledem k tomu, že je sobota krátce po desáté dopoledne, hluboce spí.
V Choceradech se napojujeme na cyklostezku 19 a levou zatáčkou u kostela Nanebevzetí panny Marie vjíždíme na další úsek podél řeky. Z protějšího břehu Sázavy slyšíme burácení vlaku Posázavský Pacifik, taženého obstarožní dieselovou lokomotivou. Za osadou Kloučky se cyklostezka mění v silnici 355, která pokračuje do města Sázava. Tam je první cíl dnešní trasy, místní benediktinský klášter.
Sázavský klášter založil v 11. století poustevník Prokop s pomocí knížete Oldřicha. Z původní stavby se dochovaly pouze základy, nynější stavby jsou ze 14. století . Nedokončený trojlodní síňový chrám pochází rovněž ze 14. století. Během husitských válek byl klášter vyrabován a pustl až do poloviny 17. století. Pak byl postupně opravován, ale v roce 1746 vyhořel. Při obnově byly kostel i ostatní budovy barokně upraveny. Klášter byl zrušen v roce 1785 výnosem Josefa II a pak až do roku 1951 měnil různě majitele. Tím posledním byl velkostatkář Schwarz, kterému klášter zabavili komunisti. Nyní je v majetku Národního památkového ústavu, vstup do areálu je volný, s průvodcem stojí 70,- Kč.
Ze Sázavy se vracíme stejnou cestou, kterou jsme přijeli. Po silnici 355, potažmo cyklostezce 19. U Kloučků ale pokračujeme rovně, po cyklostezce 85 do Stříbrné Skalice. Zde začíná asi největší stoupání. Cca 300 výškových metrů, rozprostřených na 10 kilometrech, což není tak hrozné. V Hradových Střimelicích nás zastihne prudká dešťová přeháňka, tak se schováváme pod střechu samoobsluhy Jednota. Déšť za několik minut ustává, a tak jedeme dál po silnici 335 do Ondřejova. Zde je druhý cíl dnešní trasy – hvězdárna Ondřejov.
Hvězdárna je dost zjednodušený výraz. Jedná se o poměrně rozsáhlý areál patřící Astronomickému ústavu akademie věd ČR. Nachází se nad městem Ondřejov na kopci Žalov a je volně přístupný veřejnosti. Pěší procházka parkovým areálem vám zabere odhadem dvě hodiny, na kole asi 40 minut. Mne zaujme stříbřenkou natřený satelit, který vypadá jako muzeální exponát. Vyškrábu se na něj a k mému zděšení se pohne směrem doprava. Nepatrně, ale přece. Seskakuji dolů. Ivan se chechtá, že jsem určitě zničil pokus o navázání kontaktu s mimozemskou civilizací trvající desítky let. 
Hvězdárnu postavil roku 1906 průmyslník Josef Jan Frič, jehož busta je umístěna hned u vchodu do areálu. V roce 1928 ji věnoval Karlově univerzitě. V roce 1954 byla hvězdárna převedena pod Astronomický ústav nově vzniklé Československou akademii věd. V roce 1967 byla uvedena do provozu největší budova areálu, kopule pro dvoumetrový dalekohled.
Chvíli ještě projíždíme areálem a pak se vydáváme po cyklostezce 0023, která vede přímo z areálu hvězdárny do obce Zvánovice a pak do Černých Voděrad. Z Voděrad to již máme kousek po cyklostezkách 85 a 1 do třetího cíle dnešní trasy – vily Karla Gotta v Jevanech. Bohužel asi nepozorně sledujeme bulvární média, protože se dovídáme, že Karel Gott tam již 5 let nebydlí. Z vily si udělal své muzeum (přesněji řečeno muzeum o něm určené pro širokou veřejnost). Vilu tedy ani nehledáme a raději, během další dešťové přeháňky, usedáme na zahrádku restaurace jménem Pizzeria Jevany. Dostáváme jídelní lístek zčásti psaný propiskou, Ivan si dává boršč. Mně strašně zajímá, co je to lavaš. Je to v ručně psaném lístku uvedeno jako lavaš – maso, zelenina, pečivo – 120 korun. Číšník příjme objednávku a ptá se mě, s čím že si lavaš dám? Čtu mu tedy lístek a říkám maso, zelenina, pečivo. Mlčky přikývne a já se za 15 minut dovídám, co jsem si dal. Vypadá to jako kebab, ale není to kebab. Později na internetu zjišťuji, že lavaš je vlastně takový pita chléb původem v Arménii. Maso a zelenina tedy byli myšleny jako příloha. Ještě, že jsem si ho nedal s knedlíkem.
Z Jevan vyjíždíme na další trasu již bez zastávky směr Praha. Za Vyžlovkou se ještě stavujeme na rozhledně, vstup je zdarma. Ze Štíhlic jedeme chvíli po cyklostezce 0089 do Doubravčic, kde zahýbáme doleva na silnici 10169 směr Masojedy, Hradešín , Škvorec. Projíždíme okolo dvou škvoreckých zámků.
Starý škvorecký hrad pochází z konci 13. století. Historie jeho stavby je nejasná. Postavil si ho pravděpodobně zemský úředník Domaslav. Na renesanční zámek ho nechal přestavět v polovině 16. století Zikmund Smiřický ze Smiřic. Za třicetileté války byl zámek v roce 1639 vydrancován Švédy a vyhořel. Zámek pak chátral a byl obnoven až kněžnou Savojskou v první polovině 18. století. To byla jeho poslední obnova na dlouhých 250 let. Částečné opravy se dočkal roku 1964. V roce 1994 byl prodán obcí Škvorec soukromému majiteli, který ale rovněž neměl dostatek financí na celkovou rekonstrukci. Nynější majitel, ruský obchodník s nemovitostmi Dimitrij Eremeev, však již peníze na rekonstrukci našel a v roce 2015 by se měl zámek částečně otevřít veřejnosti.
Nový zámek stojí naproti starému, byl vybudován na počátku 19. století rodinou Lichtenštejnů. Od roku 1950 zde sídlilo JZD Škvorec, nyní je v majetku podnikatele Eremeeva a jeho choti.
Pak vjíždíme po cyklostezce 8207 přes sídliště Rohožník do Klánovického lesa. V lese odbočujeme doprava na červenou stezku na Klánovické nádraží, podcházíme zpola zaplaveným podchodem pod kolejemi a po modré stezce jedeme dál lesem do Xaverova. Lesní stezky jsou turistické, takže úzké a po dešti rozbahněné. Nedá jet moc rychle. V Xaverovském háji se napojujeme na cyklostezku A258 a překonáváme po mostku rychlostní silnici R1. A258 končí u zámku v Dolních Počernicích. Odtud pokračujeme po A25 do Hloubětína a pak po jedničce k Hořejšímu rybníku. Tam najíždíme na A26, která vede přes Vysočany a Libeň až do Troji. 
Délka: 90 km
Obtížnost: střední, ke konci terénní úseky
Mapy trasy
Trasa:
Pyšely - Vysoká Lhota – nádraží
Čtyřkoly –Zlenice – Chocerady – červená stezka
Kloučky – cyklotrasa 19
Černé Budy – Sázavský klášter – cyklostezka 19 (silnice 335)
Sázavský klášter – Stříbrná Skalice – cyklostezky 19, 85 (stále stejná silnice 335)
Hradové Střimelice – Ondřejov – silnice 335
Hvězdárna Ondřejov – Zvánovice – Černé Voděrady – cyklostezka 023
Zvánovice – Černé Voděrady – cyklostezka 023 (silnice 11320)
Černé Voděrady -Jevany – cyklostezka 0085 (silnice 11320) od rozcestí Jevanka vlevo, cyklostezka 1 (silnice 1084)
Jevany – Vyžlovka – cyklostezka 1 (silnice 33317)
Vyžlovka – Štíhlice - cyklostezka 1 (silnice 11312)
Štíhlice – Masojedy– Hradešín - Škvorec - silnice 10169
Škvorec – Dobročovice – silnice 01216
Dobročovice – Újezd nad Lesy Rohožník – cyklostezka 8207
Újezd nad Lesy – Klánovický les – Klánovice nádraží – cyklostezka 8207, pak červená stezka, pak podchod kolejí
Klánovice nádraží – Nové Dvory – Xaverov – modrá stezka
Xaverovský háj – Dolní Počernice – cyklostezka A258
Dolní Počernice – Kyje – cyklostezka A25, cyklostezka 1 kolem kostela svatého Bartoloměje
Nádraží Kyje – Hrdlořezy – Hořejší rybník – podchod nádraží, cyklostezka 1