Facebook

Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltavou

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Vyjíždíme za šedivého říjnového rána ze slapské osady Oboz. I přes zamračenou oblohu je celkem teplo - 15 stupňů Celsia. Zdoláváme první kopec z Oboze, míjíme Křepenice a projíždíme Nalžovicemi. Cesta vede okolo místního zámku. Barokní zámek Nalžovice byl postaven ve druhé polovině 17. století Mikulášem Frachimontem z Frankenthalu. Pak se šlechtičtí majitelé různě střídali, posledním rodem, který Nalžovice vlastnil, byli Schwanzenbergové. Těm v roce 1948 zámek zkonfiskovali komunisté a zřídili v něm domov důchodců. V roce 1986 zde byl zřízen ústav pro mentálně postižené dívky, který je tam dodnes.


Příjíždíme po cyklostezce 8134 k rybníku Musík. Ten je polovypuštěný, pravděpodobně před výlovem. V Dublovicích křižujeme silnici 18 a pokračujeme po cyklostezce 8133 do Chramostů. Odtud do Skrýšova po cyklostezce 301, na rozcestí U Hradilů ale přejiždíme na turistickou modrou trasu vedoucí do Skrýšova. Zde se nachází rovněž barokní zámek z roku 1762. Nechal ho postavit Norbert Kfelíř ze Zakšova. V roce 1805 ho získal rod Lobkowiczů, kteří ho používali jako občasné sídlo. Od roku 1926 sloužil zámek jako depozitář Národního muzea v Praze. V roce 2006 koupil zámek herec Karel Roden. Zámek je v rekonstrukci, veřejnosti nepřístupný. Ze Skrýšova pokračujeme úzkou silničkou přes Brzinu a Bražnou do Krásné hory nad Vltavou. U místního kostela svatého Mikuláše stojí velký pomník. Byl postaven v roce 1930 a připomíná vzdušnou srážku u Předního Chlumu 5. 9. 1929, při které zahynuli tři vojenští letci - piloti Josef Pekárek a Jaroslav Boll a pozorovatel Antonín Selnár. Během cvičení se srazily letadla Avia B-21 a Aero A-111. Pak pokračujeme po silnici 102, přes obec Podmoky, za ní je po pravé straně silnice další pomník této srážky, přímo v místě dopadu jednoho z letadel. Přijíždíme na okraj obce Milešov, po levé straně mineme tzv. zámeček Destinov, kde své mládí prožila operní pěvkyně Emma Destinová. Z Milešova sjíždíme prudký kopec cyklostezkou 111, který vede na hráz Orlické přehrady.



Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...
Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...
Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...
Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...

Vodní dílo Orlík

Úprava střední Vltavy má dlouhou a pestrou historii. Již od středověku se datují dílčí pokusy a návrhy o její splavnění. V minulosti byla na Vltavě čilá doprava zboží na vorech a malých lodích. Přepravovalo se hlavně dřevo, kamení, sůl. První ucelený projekt na splavnění Vltavy byl zpracován v roce 1894 českobudějovickou firmou Lanna-Vering. Projekt počítal se splavněním Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka. Obrat ve vývoji úprav střední Vltavy nastal po první světové válce, kdy se poprvé setkáváme s myšlenkou vodohospodářské soustavy dvou vysokých vodních děl u Slap a Orlíka. V této době se střetávají dva hlavní hospodářské zájmy té doby - doposud dominující zájem o říční dopravu a nově nastupující zájem o energetické využití. Přesto byla první dvě vodní díla na Vltavě - Štěchovice a Vraný vybudována především k plavebním účelům. V roce 1945 nastala nová éra ve vývoji úprav střední Vltavy. Byla přijata koncepce budování co největších vodních děl (přehrad), která by akumulovala velké zásoby vody pro jejich další hospodářské využití a zlepšení vodohospodářských poměrů na Vltavě a dolním Labi. Dalším stupněm vltavské kaskády se tak stalo vodní dílo Slapy, které bylo uvedeno do provozu v roce 1955. Rok poté byla zahájena výstavba vodního díla Orlík. Stavba byla dokončena v roce 1966. Přehrada se svou výškou i objemem zařadila na první místo mezi přehradami Vltavské kaskády, ale i v celých Čechách. Maximální zatápěná plocha nádrže je 2 732 hektarů, délka vzdutí na Vltavě 68 km, Lužnici 7 km a Otavě 22 km. Před zatopením nádrže byl proveden podrobný průzkum dotčeného území, zabezpečeny hrady Orlík a Zvíkov a řada drobných historických objektů přesunuta nad úroveň zátopové čáry (např. kostelík v Červené nebo řetězový most v Podolsku). Přes jezero byly vybudovány nové silniční mosty u Podolska, dva u Zvíkovského podhradí a konstrukčně vyjímečný most Žďákovský. U Červené na Vltavě byl vybudován nový železniční most. K hlavním účelům Orlické přehrady patří nalepšování průtoků a odběr vody pro energetické využití, zajištění průtoků pro vodárnu v Praze - Podolí. Průměrný dlouhodobý roční průtok je 83,5 m3 / s. Při povodních v roce 2002 byla přehrada vystavena největšímu průtoku za celou dobu své existence a současně ještě částečně vodu zadržovala. Do přehrady přitékalo 3900 m3/s. Vodní elektrárna umístěná na levém břehu využívá 4 Kaplanovy turbíny. Pracuje se spádem v rozmezí 44 - 75 metrů o celkovém výkonu generátorů 364 MegaWattů. Na pravém břehu je umístěno plavební zařízení. To však nebylo nikdy dokončeno, hotova je pouze jeho stavební část. Mělo zdvíhat lodě o maximální hmotnosti 300 tun. Má sklon 22 stupňů a délku 190 metrů.


Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...
Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...
Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...
Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...
Cyklotrasy - Slapy Oboz - Orlická přehrada - Kamýk nad Vltav...

Sjíždíme dolů pod hráz po cestě vydlážděné žulovými kostkami, přejíždíme pěší most a začínáme opět stoupat ve vsi Solenice. Stoupání je to kruté, zhruba 300 metrů převýšení tak na 4-5 kilometrech. Ve Větrově odbočujeme ze silnice na zelenou turistickou trasu, která pokračuje ve stoupání lesem. Ta nás zavede až na rozcestí pod vrchem Bukovec v nadmořské výšce 520 metrů nad mořem. Od Bukovce jedeme po rovné louce do Zduchovic, kde stezka pokračuje doprava okolo místní tvrze ven z obce opět na travnatou louku. Po několika minutách kličkování po louce (zabloudil jsem do hnojiště) přijedete ke zřícenině hradu Kamýk nad Vltavou. Hrad Kamýk (nebo také Vrškamýk) byl založen králem Václavem I.. Byl používán jako letní sídlo českých králů, oblíben byl zejména Přemyslem Otakarem I.. Po výstavbě Karlštejna jeho význam upadal a v roce 1569 byl již uváděn jako pustý. Ze zříceniny sjíždíme po šipkách do obce Kamýk nad Vltavou, kde si dáváme obědovou pauzu v hospodě. Je jedna odpoledne, ale nemají už hotovky. Dáváme si tedy vepřové a kuřecí plátky, čekáme na ně skoro hodinu. Jídlo je ale dobré a obsluha příjemná. Ceny ujdou, za pivo značky Eggenberg a vepřový plátek s americkými bramborami jsem platil 180 korun. Po obědě se jedeme ještě podívat za obec na hráz a pak se již napojujeme na cyklotrasu 301, která nás pozvolným stoupáním přes Hojšín a Drážkov zavede opět na rozcestí U Hradilů. Z rozcestí vede poslední velké stoupání trasy do Chramostů. Odtud se pak přes Křepenice (s krátkou odbočkou u Zvírotic na vyhlídku na slapskou přehradu) vracíme zpátky na Oboz.