Trasa začíná na pražském Masarykově nádraží, odkud se přesuneme vlakem do Lysé nad Labem. Vlak sice zajíždí až do Milovic, ale to bychom na dnešním výletu neujeli kýžených 100 kilometrů. Ve vlaku máme menší konflikt s průvodčí, které omylem dávám lístek do Rakovníka, který jsem zapomněl v peněžence.
Ihned se na mě se škodolibou radostí rozkřikne „no to jste v jinym vlaku, neumíte číst?“. Na chvilku mě to sice vyvede z míry, ale již tasím správný lístek. Průvodčí funí, ale již nic nenamítá.
Z nádraží z Lysé přejíždíme do Milovic po silnici 322, u kostela zahýbáme k nádraží a odtamtud již po červené značce na bývalé vojenské letiště. Červená trasa vede kolem obory divokých koní, žádní tu ale u plotu nejsou. Asi se šli po ránu proběhnout.
Přijíždíme na letiště. Projíždíme si téměř 3 kilometrovou dráhu, která drží ještě pohromadě, bez prorůstající trávy. Nepoužívané hangáry jsou průběžně likvidovány, i v sobotu na tom urputně pracuje jeden bagrista.
Pak již pokračujeme dále směrem na Konětopy. V Milovicích si ještě trochu zajíždíme na naučnou stezku“Pozorovatelna“, je to ale ztráta času. Nic zajímavého tam není.
V Jiřicích projíždíme kolem věznice, která nemá dle recenzí na Googlu příliš dobrou pověst, a za obcí zatáčíme na polní a posléze lesní cestu, která nás zavede k silnici R10. Tu nepodjíždíme, ale rovnoběžně s ní zamíříme do Předměřic nad Jizerou. V Tuřicicích přejíždíme řeku Jizeru i silnici R10 a drápeme se do kopce do Sobětuch. Odtud by měla vést polní cesta do Kostelního Hlavna, ale nevede. Končí v remízce. Už se nechceme vracet, tak to bereme po poli. Naštěstí je celkem upravené, začíná tam růst řepka. Omylem pronásledujeme rodinku srnek, která si myslí, že je lovíme. Cyklisty na poli asi ještě neviděli.
V Kostelním Hlavně se nachází rozhledna, ale je zavřená. K jejímu otevření je nutno přivolat správce, jehož číslo je na brance. Nevoláme mu, kdoví kdy by dorazil.
Výlet je ve znamení omylů, takže opět bloudíme. Omylem zajíždíme do Konětopů. Aspoň uvidíme zajímavý znak této obce, který opravdu tvoří topící se kůň.
Z Konětopů směřujeme k Labi. Na rozcestí Křenek se na okamžik připojujeme na cyklotrasu 2, kterou ale posléze v Kostelci nad Labem opouštíme. Po mostě přejíždíme Labe a míříme na oběd. Kam jinam než do Čakoviček do restaurace Na Pekárně ke kuchařovi Fričovi. Sedáme si na zahrádku, na první půlku října je ještě příjemně teplo. Poctivý cyklistický oběd tvoří kulajda a kachna se zelím a knedlíkem. Kulajda výborná, kachna je ale taková neslaná. Každopádně zde musíme po obědě cca 30 minut posedět dokud nám neslehne.
Z Čelákoviček zamíříme přes Předboj do Odolené Vody. Je zde celkově členitý terén, víceméně většinou do kopce. Takže kulajda i s kachnou jsou brzy spáleny. Do Kralup přijíždíme přes Postřižín, tam je to naopak krásný sjezd dolů. Z Kralup nad Vltavou je to ale nejnáročnější stoupání. Před Turskem se dostáváme do výšky 360 metrů nad mořem, což je nejvíc z dnešního výletu. V dálce vidíme komíny Spolany Neratovice, nedaleko kterých jsme asi před třemi hodinami projížděli. Cesta pak vede okolo gigantické skládky Úholičky. Z obce Úholičky zamíříme do Roztok a odtud podél Vltavy zpět do Prahy – Troji.
Délka trasy: cca 100 km
MAPA TRASY NA SPORTS-TRACKER.COM
