Tmavá neděle na Dvořákově stezce
/ 0
- Podrobnosti
- Kategorie: Pěší výlety
- Vytvořeno 3. 2. 2014 14:57
- Napsal Lukáš Musil
- Zobrazeno: 2008
Nedělní dopoledne k výletu moc neláká. Tmavá obloha, ocelové mraky se tváří mrzutě, jakoby chtěly vyplivnout svůj obsah ihned k zemi. Ale vše je už domluveno, vyrážíme oktávkou krátce před obědem ve složení Ivan, Martin, já, jako správní tři chlapi na cestách. Chystáme se zdolat Dvořákovu stezku z Kralup nad Vltavou do Nelahozevsi a zpět.
Parkujeme u nádraží, Martin ladí v mobilu mapy.cz (jsme moderní turisté) a vyrážíme po červené kolem radnice k Vltavě. Cesta je kluzká a na vlastní nebezpečí jak je uvedeno na ceduli. Ale za to rychle ubíhá. Kolemjdoucích je pomálu, kolem nás projíždí remorkér vezoucí svůj náklad šutrů kamsi po proudu řeky k Děčínu. Kolem cesty se tyčí zajímavé pískovcové skály, tvary připomínající rozšklebené lidské obličeje. Objevujeme průduch do vlakového tunelu trati Praha-Ústí nad Labem, Ivan tam načuhuje a pak se za chvíli s rámusem prořítí vlak. Se psi sem radši pouze na vodítku.
Po necelé hodince chůze již vidíme siluetu nelahozevského zámku. Chvíli postáváme a fotíme zvenčí, pak postáváme na nádvoří a nakonec nás napadne se zeptat v prodejně suvenýrů zda je prohlídka. Představte si, že je a rovnou teď. Nelahozevský zámek totiž pořádá prohlídky každou neděli i v zimě. Skládáme obnos 110 korun / osoba a vyrážíme na prohlídku. S námi jde asi dalších 15 lidí, takže zájem je na hnusné zimní nedělní odpoledne celkem slušný. Hned na začátku prohlídky jsme upozorněni, že zámek je soukromý, takže se během prohlídky nesmí dupat, smrkat, pít a fotit. K mé nesmírné lítosti tak nemohu vyfotit nádherné panorama chemičky Kaučuk Kralupy z oken knížecí ložnice, i když se snažím průvodkyni medovým hlasem přemluvit. Proto také neuvidíte rytinu siamského zajíce s jednou hlavou a dvěma těly. Prohlídka trvá asi hodinu, je celkem zajímavá, ale je tam strašná zima. Jak Ivan zjišťuje na jednom z vnitřních teploměrů, 5 stupňů Celsia.
Před branou zámku ještě děláme grupenfoto a hurá na oběd do podzámecké restaurace. Zde ovšem protahujeme obličeje, na výběr je pouze kuře na paprice nebo sladké knedlíky. Navíc nikdo uvnitř nejí. Ztrácíme důvěru v pohostinství Dvořákova rodiště, vysrknem pouze 3 deci malinovky, beztak ředěné. Dáme si oběd cestou zpět. Vyrážíme po žluté směr obec Lešany. K našemu zklamání tam ale žádná hospoda není, tak pokračujeme zpátky do Kralup. Cesta zpátky tak hezká, jako cesta po břehu řeky tam, už rozhodně není.. Jde se mezi poli, po jedné straně výhled na již zmíněnou chemičku, po druhé na satelitní městečko jakoby vysázené na poli. Hnáni hladem přehlídneme odbočku na zelenou, kudy jsme měli dojít do Kralup a tak můžeme obdivovat krásy kralupského předměstského ghetta. Je tam skutečně temno a do toho se po silnici prohání místní tuner v zánovním nissanu předvádějící přímo uprostřed silnice otočku přes ručku. Málem nás smetl. Martin za ním temně, až goticky-metalově pronáší pár nelichotivých slov. K pozdnímu obědu nakonec zasedáme v kralupské restauraci Na Františku zrovna když v televizi Berdych na Davis Cupu proměňuje matchball. Suma sumárum, výlet je to rozhodně hezký, ale spíš na jaro, léto nebo podzim. Trasa je snadná ušli jsme pouhých 10 kilometrů, z toho 1 po nelahozevském zámku.
Místo: Kralupy nad Vltavou, Nelahozeves, Lešany
Délka: 10 km
Trasa: Kralupy nad Vltavou, Nelahozeves, Lešany, Kralupy nad Vltavou
Mapa
