Facebook

Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

V okolí Berouna se nachází několik míst, kde si lze prohlédnout krajinu krásně z výšky. Prvním z nich je skalní stěna nad obcí Svatý Jan tyčící se do výšky 210 metrů nad okolním terénem, další dvě jsou rozhledny Děd a Lhotka u Berouna. Vyrazíme z Berounského nádraží  a před mostem dálnice D5 zatočíme doprava na červenou stezku.


Po chvíli přejdeme po ocelovém železničním mostě řeku Berounku, při troše štěstí zde můžete potkat motorák, který se kolem vás prořítí s hromovým duněním. Dále mineme berounskou nemocnici. Červená stezka pokračuje do lesa, který je již začleněn do chráněné krajinné oblasti Český kras. Cesta stoupá až k rozcestí u dubu na Herinkách. Dub na Herinkách (dub letní, křemelák) je nejmladší památný strom v CHKO Český Kras. Byl vyhlášen památným stromem v roce 2011. Zakoupen byl již jako dvanáctiletý a na tomto místě vysazen v roce 2001. Stojí na místě prastarého dubu, který byl podle Svatoivanské legendy svědkem setkání knížete Bořivoje a poustevníka Ivana. V tomto místě se také konaly tradiční berounské poutě, o kterých existují záznamy již od roku 1595. Původní dub s obvodem 3,5 metru odumřel v roce 1974 a v roce 1980 se zřítil.

Od rozcestí padá cesta celkem strmě z kopce do obce Svatý Jan pod Skalou. Zde se v polovině devátého století usadil poustevník Ivan, později prohlášený za svatého. V polovině 11. století zde byl založen benediktýnský klášter. Současné budovy kláštera jsou ze 17. století. Klášter byl zrušen v roce 1785 a upraven na zámek.

Hlavní pamětihodností obce je kostel Narození Svatého Jana Křtitele. Součástí kostela je jeskyně, původní obydlí svatého Ivana. Ten zde poustevničil  40 let, až ho náhodou objevil kníže Bořivoj, který mu omylem postřelil laň, jejímž mlékem se Ivan živil. Ivan byl první křesťanský poustevník, syn chorvatského knížete Hostimila. V kostele se nachází vystavené Ivanovy pozůstatky a rovněž kameny s jeho vytlačenými chodidly a koleny. Původ prohlubní v kameni nebyl dodnes uspokojivě vysvětlen. U kostela vedle Ivanovy jeskyně vyvěrá ze země pramen léčivé vody. Když zmáčknete vypínač, začne voda proudit trubkou a můžete si minerálku natočit do láhve.


Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna

Jeskyně Sv. Ivana

Tato jeskyně byla vymleta spodními vodami v pěnovcovém masivu. Usazování této travertinové kupy a hlavní období vzniku jeskyně je datováno do období 9500 – 2400 let před naším letopočtem. Původní travertinový masiv měl rozlohu 60 000 m3 a ve své mohutnosti dosahoval výšky až 17 metrů. I po jeho odtěžení se dodnes jedná o jedno z největších uskupení této horniny ve střední Evropě. V 9. století se podle legendy v jeskyni usadil první český poustevník svatý Ivan, nad jehož hrobem byla po jeho smrti postavena první kaple. Jeskyně byla za posledních 1000 let významně stavebně upravena do podoby sakrálních prostor. Kromě památek na pobyt poustevníka sv. Ivana se zde nachází renesanční jeskynní kostel Panny Marie a klášterní krypta z počátku 18. století. Jeskyně je přístupná pouze z kostela.

Studánka sv. Ivana

Pramen křišťálové vody vyvěrá přímo z úpatí jeskyně. V minulosti tvořila tato studánka s jeskyní jeden celek, ale na konci 19. století byla od jeskyně stavebně oddělena a upraveno do dnešní podoby. Ve studánce vyvěrá pramen Ivan s vydatností 6 litrů za vteřinu, menší odnož zdejšího nejsilnějšího pramene Ivanka (15 litrů za vteřinu). Svatojánské prameny se vyznačují vysokým stupněm mineralizace (690 mg/l) a stálou teplotou 11,6 stupňů Celsia. Spodní voda ve svatojánských pramenech koluje v hloubkách až několik set metrů a na povrch vyvěrá v průměru za 20 let. Na počátku 20. století minulého tisíciletí byly svatojánské prameny využívány k lázeňským účelům a minerální voda byla stáčena po názvem Ivanka.

Od kláštera se po červené stezce vydáme do kopce okolo kaple Povýšení svatého Kříže. Cesta nás zavede na vrchol Svatojánské skalní stěny odkud je krásný výhled na údolí. Pak se vrátíme zpět z kopce ke klášteru a po žluté stezce směr Vráž projdeme Svatým Janem okolo hřbitova s kaplí svatého Maxmiliána z roku 1849. Za obcí žlutá stezka zatáčí do lesa a pak nás pozvolným stoupáním dovede na rozcestí V Jahodnici, které se nachází již kousek před Vráží. Projdeme Vráží a odtud je nutno jít asi dva kilometry po silnici. My jsme to zkoušeli jít po polní cestě, ta ale vede do zahrádkářské osady a tam končí. Nechtělo se nám vracet do Vráže, tak jsme to pak vzali přes pole, což nebyl dobrý nápad. Bahno jsme měli všude.

Kaple Povýšení svatého Kříže

Kaple Povýšení svatého Kříže je postavena na místě, kde se podle pověsti zjevil poustevníku Ivanovi sv. Jan Křtitel. V roce 1602 zde nechal maršálek císaře Rudolfa II. Heřman Russworm zhotovit z místního červeného mramoru oltář s křížem a sochami sv. Jana Křtitele a poustevníka Ivana. Vzácné renesanční sousoší patří k nejstarším kamenným sousoším v Čechách. Sousoší původně stávalo volně pod širým nebem. Značně však trpělo a tak nad ním nechal svatojánský opat Emilián Kotterovský roku 1714 postavit kapli. Ta byla postavena podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera.

Silnice se stáčí do lesa a po pravé straně nám nenápadná cedulka ukazuje kudy k rozhledně Lhotka u Berouna.  Rozhledna se nachází na kopci vysokém 461 metrů nad mořem. Slouží především jako telekomunikační stožár pro T-Mobile. Slavnostní otevření proběhlo 5. 5. 2007. Z ochozu, umístěného ve 25 metrech nad zemí, je malebný pohled na jedinečnou krajinu Českého Krasu a Křivoklátska. Výtečný pohled je i na město Beroun, Vráž, Malé Přílepy a Železnou.

Otevírací doba rozhledny Lhotka u Berouna:

Duben, květen, červen, září, říjen:

Pátek 14,00 -17,00

Sobota, Neděle, svátky: 10:00-12:00 a 13:00-18:00

Červenec, srpen:

Denně kromě pondělí 10:00 – 12:00 a 13:00-18:00

Otevření v jinou dobu je nutno dojednat s OÚ Chyňava. Při troše fyzické zdatnosti se tam dostanete i bez objednání. 

Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna


Z rozhledny pokračujeme po modré stezce, která vede přes obec Lhotka, pak lesem a pak po poměrně rušné silnici 118. Před Berounem, kde silnice serpentinami klesá k řece Berounce, ji stezka párkrát zajímavě křižuje. V Berouně přejdeme přes  řeku po pěší lávce, za ní se dáme doleva a po asfaltové silnici končící poměrně prudkým stoupáním.  

Odtud vyrazíme doprava po červené stezce, která je také vedena jako Naučná stezka – Talichovo údolí. Ta je pojmenována po českém dirigentovi, který zde bydlel a na procházkách čerpal inspiraci. Toto údolí bylo dříve známo jako Brdatka. Název má svůj původ ve staročeském slově brd či brdo, znamenající protáhlý kopec, většinou zakončený skalkou. Zmínka o nich je již ve starých gruntovních knihách z 15. století, kde jsou označovány jako Prdatka a potok tekoucí údolím Prdlavka. Ve středověku bývala na území Brdatek ves Petrovice, pojmenovaná po svém zakladateli. V roce 1547, kdy ji král Ferdinand městu Berounu zabavil, byla již pustá. V Brdatkách se také podle pověsti ukrývá poklad. Vypráví se, že v Berouně v Pivovarské ulici, žil kdysi starý samotář, kterému přezdívali Sanytrník. Býval slavným lupičem a strávil mnoho let ve vězení. Každé ráno vyrážel s motykou a lopatkou do Brdatek, do místa zvaného Bečkovy dolíky, aby zde hledal uloupené peníze a šperky, které tu s kumpány před lety ukryli. Poklad ale nikdy nenašel. V roce 1957 bylo Brdatecké údolí přejmenováno na Talichovo. V padesátých a šedesátých letech se zde konaly mezinárodní motokrosové závody za účasti největších světových es a mistrů světa.

Z údolí se vydáme dále po červené stezce, která začne stoupat na vrch Děd. Těsně před vrcholem přejdeme na modrou stezku, která nás dovede na vrchol Dědu ve výšce 493 metrů nad mořem. Zde se nachází malá cihlová rozhledna, která byla otevřena již v roce 1893. Vstup je zdarma a možný kdykoliv. Rozhledna je bohužel už skoro celá ukryta mezi stromy, tak je výhled z ní velmi omezený. Od rozhledny se vydáme z kopce po modré trase. Na ní se nachází vyhlídka na město Beroun, mnohem lepší než z rozhledny. Po patnácti minutách se stezka vyloupne z lesa ve vilové části města a odtud je to 20 minut chůze zpět na berounské nádraží.

Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna
Svatý Jan a rozhledny v okolí Berouna


Délka výletu: 26 km
Čas výletu: s přestávkami 6 hodin

Mapa výletu zde


You have no rights to post comments