Po příjezdu z Potosí jsme ještě krátce vysedávali na centrálním autobusovém nádraží v La Paz, navrženém Gustavem Eiffelem a sledovali „Šprťouchlata (Just Kidding)“ na velkoplošné obrazovce. Po rozbřesku krátce před sedmou jsme se vydali do hostelu Sol Andino. I když je oficiální check in až v 11,00, tak jsme mohli do pokoje již v 07,30, což nám moc pomohlo. Mohli jsme si odpočinout po cestě, dokonce jsme dostali pokoj s oknem na ulici ve 3. patře.
Po odpočinku jsme vyrazili na oběd. Do baru a jídelny Sol Y Mar v ulici General Gonzales, kde jsme si posledně dávali jídlo Thimpu. Do této jídelny chodí většinou místní a je tu výborná obsluha. Tentokrát volíme k jídlu další místní specialitu – polévku Chairo s litrem koly napůl. Teda jen tu kolu napůl. Polévka je výborná a se vším všudy platíme dohromady 18 blvs. V sobotu jsme se rozhodli vyplnit volný den a zakoupili u Diana Tours výlet do Tiwanaku (španělsky Tihuanaco). Výlet stál 80 blvs, plus dalších 80 blvs vstup do areálu Tiwanaku a muzea. Tiwanaku je nejvýznamější archeologickou památkou v Bolívii. Jedná se o sídlo dávné civilizace, označené právě tímto jménem. Existovala mezi léty 1500 př.n.l. až do roku 1200 n.l.
Pak se rozpadla do menších frakcí. Jedna z těchto frakcí se stala posléze součástí Říše Inků, ležící v nedalekém Peru. Největšího rozmachu dosáhla civilizace Tiwanaku mezi léty 300 – 700 n.l., kdy postavila pyramidu, observatoř a několik dalších větších staveb. Pyramida i části ostatních staveb se vyznačují 7 schody podle barev duhy (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigo, fialová). Tiwanaku měli svůj kastovní systém. Nejvyšší třídu tvořili vládci, kněží a mudrcové. Dětem z těchto kast se odmala až do 11 let speciálně obvazovala hlava, takže měli v dospělosti zvláštní deformovaný tvar lebky, což bylo znakem příslušnosti k vyšší kastě. Civilizace Tiwanaku měla také poměrně dobré astronomické znalosti. Do dnešních dní se ale mnoho po této civilizaci nedochovalo.
V Diana Tours nám slíbili vyzvednutí přímo v hostelu v 08,15 a tak se také děje. Vyzvedává nás dodávka s podmračeným průvodcem, který se představuje jako Fred. Postupně vyzvedáváme z hostelů další členy výpravy. Malou Mexičanku, která vypadá jako Shakira, jakéhosi španělsky mluvícího strejdu s foťákem Nikon. Dále pak čtyřčlennou asi peruánskou rodinu zaměstnávající jako au-pair ke dvou zhruba desetiletým holkám Švéda, který vypadá jako zápasník sumo a na autobusovém nádraží mladého Rakušana.
Tiwanaku je od La Pazu vzdáleno 72 km a cesta trvá zhruba hodinu a půl. Nejdelší úsek cesty představují ucpané ulice El Alta. Po vystoupení z busu v Tiwanaku a vybrání peněz za vstupné nás Fred žene do první části muzea, které vystavuje keramiku z různých časových období zmizelé civilizace. Nutno uznat, že uměli udělat pěkné kousky. Tiwanaku dělali sošky především 3 zvířat – kondora, představoval pro ně vzduch, pumu, to byla země a rybu, jak jinak než voda. Avšak jsou zde i jiné výtvory – lamy, žáby a podobně. Poté jdeme do hlavní venkovní sekce, kde jsou zbytky staveb. Rozlohou ani kompletností se Tiwanaku samozřejmě nedá srovnávat s Machu Pichu. Dá se projít zhruba za hodinu, pokud nemáte průvodce tak za 20 minut. Náš průvodce Fred je ale do Tiwanaku velmi zažraný a podává podrobný výklad ve španělštině i angličtině. Pokud něco považuje za velmi důležité, prokládá svou řeč procítěným „hmm“ (asi jako kdysi Pavel Čapek při komentování fotbalu na ČT).
Toho, čeho se v Tiwanaku venku dochovalo, je pomálu. Dvě větší sochy zpodobňující kněží o výšce 3 metrů a sluneční a měsíční brána. Poté několik dalších menších artefaktů. Dále jsou zde zbytky chrámu s množstvím kamenných hlav. Ty představují významné osoby civilizace Tiwanaku, údajně jsou zde i hlavy dvou mimozemšťanů. Fred nás pak vede do druhé budovy muzea, kde se nachází největší a nejzachovalejší socha. Je vysoká asi 5 metrů a nesmí se fotit. Byla objevena v roce 1942 a následující rok převezena do La Paz. Zajímavé je, že v roce 2000, kdy bylo Tiwanaku zařazeno na seznam Unesco, musela být tato socha převezena z La Pazu zpět na místo svého nalezení. Jinak by Unesco Tiwanaku neregistrovalo. Poslední zastávkou je zbytek další velké stavby označené Puma Punku. Zbylo z ní jen pár opracovaných kvádrů a velká kamenná deska.
Pak následuje organizovaný oběd v jedné z restaurací v přilehlé vsi. Sjíždí se zde více výprav. Menu představuje zeleninová polévka, lamí steak s přílohou dle výběru a jako dezert banány s jogurtem. Vše za 35 blvs. Pak nás dodávka odváží zpět do La Pazu, kde kolem třetí vystupujeme a jdeme nakupovat na Witches Market suvenýry za zbylé Bolivianos. Následují den se loučíme s La Pazem, nasedáme do lanovky, pak do taxíku a finálně do Airbus společnosti LAN, který nás vysadí v Limě. Pak následuje noční let Boeingem 767 do Madridu a opět Airbus ČSA do Prahy. Míříme opět k pásu ve výdejně zavazadel a naše bágly tentokrát vyjíždějí mezi prvními.
